Pracovní den nebo víkend? Proč při porovnání výroby a spotřeby FVE rozlišovat typ dne

Když si majitel fotovoltaické elektrárny poprvé stáhne data z průběhového elektroměru a položí křivku výroby přes křivku spotřeby, často udělá stejnou chybu: pracuje s průměrem. Průměrný den ale v realitě neexistuje. Spotřeba domácnosti v pracovní dny, kdy je dům ráno a odpoledne prázdný, má úplně jiný tvar než o víkendu, kdy se vaří, pere a suší prádlo přesně v době, kdy solární panely nejvíc vyrábějí. Pokud tady data před sdílením přebytků nerozdělíte, vaše představa o tom, kolik elektřiny můžete nasdílet, bude zkreslená.

Proč průměrný den lhá lže počítáním

Sdílení elektřiny se vyhodnocuje v patnáctiminutových intervalech. To znamená, že nezáleží na tom, kolik vyrobíte za den celkem, ale na tom, kolik elektřiny zbude v každém konkrétním patnáctiminutovém intervalu poté, co ji spotřebujete sami. Sdílet lze jen přebytky, tedy rozdíl mezi výrobou a vlastní spotřebou v daném intervalu. Výrobna přitom svou výrobu „nespotřebuje u souseda“ – sdílení jen zajišťuje, že elektřina, kterou v místě výrobny nespotřebujete, je v daném intervalu efektivně využita v jiném místě. Samotné sdílení ale elektřinu v čase nepřesouvá; když nic nevyrobíte, není co sdílet.

Pokud spočítáte průměr přes celý týden, víkendová spotřeba, která přebytky snižuje, se smíchá s pracovními dny, kdy přebytků je naopak hodně. Výsledkem je číslo, které může být od skutečnosti daleko. Proto doporučuji rozdělit data minimálně na pracovní dny a víkendy, ideálně ještě podle ročních období.

Jak data rozdělit v praxi

Postup je jednoduchý a zvládnete ho v běžné tabulkové aplikaci:

1. Stáhněte si z portálu distributora nebo z měření FVE data o výrobě a spotřebě v patnáctiminutovém rozlišení za dostatečně dlouhé období, ideálně celý rok.
2. Ke každému záznamu doplňte sloupec s datem a podle něj odvoďte, zda jde o pracovní den, nebo víkend.
3. Pro každý interval spočítejte přebytek: výroba minus vlastní spotřeba, pokud je výsledek kladný.
4. Zobrazte průměrný průběh přebytků pro pracovní dny a pro víkendy zvlášť, od rána do večera.

Dvě křivky vedle sebe vám řeknou víc než měsíce diskusí. Typicky uvidíte, že v pracovní dny kulminuje přebytek kolem poledne, zatímco o víkendu je křivka plošší a nižší.

Modelový příklad, jak s tím pracovat

Jde o čistě modelový příklad, nikoli reálné číslo: domácnost s přebytky v pracovní dny odpovídajícími 8 kWh denně a o víkendu 3 kWh denně. Pokud tato domácnost plánuje sdílet s někým, kdo má spotřebu hlavně přes víkend (třeba chatu), překryv bude malý, přestože celkový objem přebytků vypadá dobře. Naopak soused s celodenní kancelářskou spotřebou může být vhodnější, i když spotřebuje méně za rok.

Právě tvar křivek v čase, nikoli součty, rozhoduje o tom, kolik elektřiny se v jednotlivých intervalech skutečně nasdílí. Víkendová data tedy nevyhazujte, ale ani je nemíchejte s pracovními dny do jediného průměru.

Co z toho vyplývá pro plánování baterie

Rozdělení podle typu dne pomůže i při úvahách o bateriovém úložišti. Pokud víkendová spotřeba přebytky téměř spotřebovává, baterie se v tyto dny plní málo a její využití klesá. Pokud jsou naopak pracovní dny plné přebytků, baterie je může ukládat na večer a zvyšovat tak vlastní spotřebu – to už je ale posun elektřiny v čase, který sdílení samo o sobě neumí. Doporučuji proto posuzovat velikost baterie na obou typech dnů zvlášť, protože jinak hrozí, že ji navrhnete buď zbytečně velkou, nebo malou.

Více informací o samotném sdílení elektřiny a jeho platformě najdete na smartenergyshare.com/sdileni-elektriny.

Zdroje

• Sdílení elektřiny – Energetická společenství (ERÚ)
• Desatero elektrárny v bytovém domě (ERÚ)
• Průvodce Portálem EDC